Miloš Vencovský
Miloš Vencovský se narodil 2. 6. 1930 v Poličce na Vysočině jako nejmladší ze tří bratrů do rodiny profesorů na tamním státním reálném gymnáziu.
Po maturitě studoval Miloš v Praze na stavební fakultě ČVUT, kde získal v r. 1953 inženýrský diplom v oboru geodézie. Po ukončení studia byla Milošovi přidělena tzv. umístěnka do Ostravy, kde na tamní průmyslové škole krátkodobě působil jako učitel matematiky a tělocviku. Záhy si ale našel místo asistenta na Vysoké škole báňské. V roce 1955 se odtud Milošovi podařilo vrátit se do Prahy na svou alma mater, kde získal na fakultě zeměměřičství místo odborného asistenta pro obor kartografie a důlního měřičství. Pro svůj původ a jako nestraník však nebyl kádrově vyhovující pro pedagogickou činnost a proto přešel v roce 1959 pracovat na pozici odborného pracovníka v Astronomickém ústavu ČVUT, kde se mimo jiné zúčastnil celosvětových výzkumů v rámci Mezinárodního geofyzikálního roku.
V r. 1962 se vrátil ke svému odbornému zaměření a přijal místo v dnešním Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd České Republiky. Přes mnohé reorganizace a několikeré změny názvu v něm pracoval po celý zbytek své profesní kariéry.
V r. 1970 obhajobou kandidátské práce získal vědeckou hodnost CSc (dnešní PhD) a stal se vědeckým pracovníkem. Po obhajobě doktorské dizertační práce na Vysoké škole báňské se v r. 1992 stal ve svých dvaašedesáti letech držitelem nejvyšší české vědecké hodnosti doktora věd DrSc.
V průběhu svého profesního života se na zmiňovaných ústavech stal vedoucím vědeckým pracovníkem, řídil oddělení modelování, publikoval doma i v zahraničí a je autorem vice než 50 původních teoretických vědeckých prací věnovaných zejména matematickému modelování, pro které rovněž vyvíjel svůj vlastní software. (pro příklad „Použití multikvadrikové interpolace v 3D prostorovém skalárním poli“/ „Application of Multi-Quadric Interpolation in the 3D-Scalar Field").
Své teorie aplikoval i v terénu např. při studiu poklesu povrchů po vytěžení některých dolů. V knize o dějinách posledně jmenovaného ústavu a jeho předchůdců se na str. 135 píše: “Z jednotlivých badatelských úkolů stojí za zmínku především výzkum řešený Milošem Vencovským, zabývající se deformací prostorových modelů důlních děl, který dosáhl špičkové mezinárodní úrovně“.
Za zmínku také jistě ale stojí, že vedle vědeckých hodností má Miloš i výuční list zámečníka.
Největší mimoprofesní láskou je Milošovi již od mládí letectví a létání.
Svůj letecký život zahájil již jako šestnáctiletý v r. 1946 plachtařským výcvikem na Rané. Během let se stal zkušeným aviatikem, zejména plachtařem s instruktorským oprávněním a v jeho letovém zápisníku bychom našli desítky ne-li stovky jmen pilotů, které Miloš naučil létat. Sám létal výkonnostně i závodně. Jako reprezentant pardubického kraje například v období 1957-1958 zvítězil v cílovém letu 300km na trati Vrchlabí-Nitra. Měl pilotní průkaz i na motorové letouny a kvalifikaci vlekaře kluzáků s náletem stovek hodin, takže snadno později ovládl i „ultralighty“. Létal v řadě aeroklubů, např. v Poličce, ve Vysokém Mýtě, Podhořanech, a dalších, v r. 1961 přešel do pražského letňanského aeroklubu, dnes Aeroklub Praha Letňany, jehož členem je doposud.
Přestože měl jako politicky nespolehlivý a neprověřený několik let zakázané létání, do konce své letecké aktivity (v r. 2014) nalétal na více než 30 typech letounů přes 2500 „plachtařských“ hodin na kluzácích, 400 hodin na motorových letounech (převážně jako pilot vlečného letounu), a má za sebou desítky tisíc kilometrů na přeletech. Jeho úctyhodných 4500 startů vždy skončilo šťastným přistáním.
Láska k létání přinesla do Milošova života zájem o meteorologii. Začal ji studovat a časem se stal uznávaným a vyhledávaným letištním meteorologem (zejména při leteckých plachtařských soutěžích a závodech). Meteorologii rovněž vyučoval v rámci teoretického školení pilotů. V r. 2008 vytvořil pomocný učebnicový text pod názvem „Letecká meteorologie“, což je 86 stránková PPT prezentace tezí jeho přednášek.
Miloš byl ale dobře známý i jako aktivní letecký funkcionář. Mimo jiné byl členem Federální sportovní plachtařské komise, léta předsedal republikové sportovní komisi Aeroklubu české republiky (AeČR) a byl též rozhodčím 1. třídy. Na všech mezinárodních plachtařských závodech pořádaných AeČSFR a později AeČR působil jako předseda nebo člen jury, hlavní rozhodčí či hlavní výpočtář. V r. 1997 obdržel od Mezinárodní letecké federace FAI prestižní vyznamenání za zásluhy o letectví „Diplom Paula Tissandiera“.
Za Milošův mistrovský kousek na tomto poli lze považovat jeho postup v kauze, v níž FAI odmítla uznat a homologovat dva světové rekordy české plachtařky, kterých dosáhla v Austrálii v r. 1999. Miloš provedl analýzu jejího výkonu, našel nesrovnalosti, a napsal dopis generálnímu tajemníkovi FAI, v němž na základě vlastních dodatečných měření a výpočtů podle fyzikálních zákonů optiky vědecky detailně a naprosto brilantně vyvrátil důvod zamítavého stanoviska FAI. Jedině díky tomuto dopisu FAI přehodnotila své rozhodnutí a zpětně oba výkony za světové rekordy uznala. V důsledku jeho připomínek byla změněna pravidla pro fotokontrolu otočných bodů.
Z všeho dosud uvedeného není tedy překvapením, že Miloš byl a stále je pro své vlastnosti, pro mimořádné vědomosti nejen odborné, ale i všeobecné např. z umění výtvarného či hudebního, pro svou nápaditost, upřímnost a skromnost, pro kamarádství i smysl pro humor a fair play, pro své lidství všemi uznáván a ctěn jako jakýsi letecký “Guth-Jarkovský"...
Kromě života osobního, profesního a leteckého prožívá Miloš v posledních letech ještě život další – „fraktální“. V jedné korespondenci v r. 2014 napsal: „Tak zde sedím a vymýšlím samé blbosti, jako jsou fraktály – matematické hříčky v komplexní rovině. Ještě Ti posílám jeden fraktální film, ve kterém se počítá konvergence posloupnosti funkce coshyp(x+i.y) pro každý pixel obrazovky PC a po dosažení jistého kritéria konvergence se přiřadí jistá barva odpovídající tomuto pořadí konvergence. Pochopitelně co jeden záběr filmu, to jeden fraktální obraz, přičemž parametry pro konvergenci pro obraz od obrazu mění vstupní parametry této funkce. Zdraví M.“ Pro laika záhada, pro Miloše jasné…
A tak Miloš - matematik, snad z dlouhé chvíle (?), napsal počítačový program, kterým na obrazovce jeho PC, cílenou změnou parametrů pro laika nepochopitelných rovnic, vznikají pozoruhodné a nezaměnitelné originální obrazy - fraktály.
U příležitosti jeho 90. narozenin jsme plánovali uspořádat výstavu Milošových fraktálních obrazů v galerii. Měla pro něj být překvapením. Bohužel koronavirová epidemie naše plány zhatila, ale jako náhrada vznikla tato virtuální výstava. Doufáme, že se dárek k narozeninám bude Milošovi i Vám, návštěvníkům virtuální galerie, líbit.
Autor textu: Pavel Matoušek
Za pomoc s přípravou výstavy všem zúčastněným děkuje dcera Hana
Po maturitě studoval Miloš v Praze na stavební fakultě ČVUT, kde získal v r. 1953 inženýrský diplom v oboru geodézie. Po ukončení studia byla Milošovi přidělena tzv. umístěnka do Ostravy, kde na tamní průmyslové škole krátkodobě působil jako učitel matematiky a tělocviku. Záhy si ale našel místo asistenta na Vysoké škole báňské. V roce 1955 se odtud Milošovi podařilo vrátit se do Prahy na svou alma mater, kde získal na fakultě zeměměřičství místo odborného asistenta pro obor kartografie a důlního měřičství. Pro svůj původ a jako nestraník však nebyl kádrově vyhovující pro pedagogickou činnost a proto přešel v roce 1959 pracovat na pozici odborného pracovníka v Astronomickém ústavu ČVUT, kde se mimo jiné zúčastnil celosvětových výzkumů v rámci Mezinárodního geofyzikálního roku.
V r. 1962 se vrátil ke svému odbornému zaměření a přijal místo v dnešním Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd České Republiky. Přes mnohé reorganizace a několikeré změny názvu v něm pracoval po celý zbytek své profesní kariéry.
V r. 1970 obhajobou kandidátské práce získal vědeckou hodnost CSc (dnešní PhD) a stal se vědeckým pracovníkem. Po obhajobě doktorské dizertační práce na Vysoké škole báňské se v r. 1992 stal ve svých dvaašedesáti letech držitelem nejvyšší české vědecké hodnosti doktora věd DrSc.
V průběhu svého profesního života se na zmiňovaných ústavech stal vedoucím vědeckým pracovníkem, řídil oddělení modelování, publikoval doma i v zahraničí a je autorem vice než 50 původních teoretických vědeckých prací věnovaných zejména matematickému modelování, pro které rovněž vyvíjel svůj vlastní software. (pro příklad „Použití multikvadrikové interpolace v 3D prostorovém skalárním poli“/ „Application of Multi-Quadric Interpolation in the 3D-Scalar Field").
Své teorie aplikoval i v terénu např. při studiu poklesu povrchů po vytěžení některých dolů. V knize o dějinách posledně jmenovaného ústavu a jeho předchůdců se na str. 135 píše: “Z jednotlivých badatelských úkolů stojí za zmínku především výzkum řešený Milošem Vencovským, zabývající se deformací prostorových modelů důlních děl, který dosáhl špičkové mezinárodní úrovně“.
Za zmínku také jistě ale stojí, že vedle vědeckých hodností má Miloš i výuční list zámečníka.
Největší mimoprofesní láskou je Milošovi již od mládí letectví a létání.
Svůj letecký život zahájil již jako šestnáctiletý v r. 1946 plachtařským výcvikem na Rané. Během let se stal zkušeným aviatikem, zejména plachtařem s instruktorským oprávněním a v jeho letovém zápisníku bychom našli desítky ne-li stovky jmen pilotů, které Miloš naučil létat. Sám létal výkonnostně i závodně. Jako reprezentant pardubického kraje například v období 1957-1958 zvítězil v cílovém letu 300km na trati Vrchlabí-Nitra. Měl pilotní průkaz i na motorové letouny a kvalifikaci vlekaře kluzáků s náletem stovek hodin, takže snadno později ovládl i „ultralighty“. Létal v řadě aeroklubů, např. v Poličce, ve Vysokém Mýtě, Podhořanech, a dalších, v r. 1961 přešel do pražského letňanského aeroklubu, dnes Aeroklub Praha Letňany, jehož členem je doposud.
Přestože měl jako politicky nespolehlivý a neprověřený několik let zakázané létání, do konce své letecké aktivity (v r. 2014) nalétal na více než 30 typech letounů přes 2500 „plachtařských“ hodin na kluzácích, 400 hodin na motorových letounech (převážně jako pilot vlečného letounu), a má za sebou desítky tisíc kilometrů na přeletech. Jeho úctyhodných 4500 startů vždy skončilo šťastným přistáním.
Láska k létání přinesla do Milošova života zájem o meteorologii. Začal ji studovat a časem se stal uznávaným a vyhledávaným letištním meteorologem (zejména při leteckých plachtařských soutěžích a závodech). Meteorologii rovněž vyučoval v rámci teoretického školení pilotů. V r. 2008 vytvořil pomocný učebnicový text pod názvem „Letecká meteorologie“, což je 86 stránková PPT prezentace tezí jeho přednášek.
Miloš byl ale dobře známý i jako aktivní letecký funkcionář. Mimo jiné byl členem Federální sportovní plachtařské komise, léta předsedal republikové sportovní komisi Aeroklubu české republiky (AeČR) a byl též rozhodčím 1. třídy. Na všech mezinárodních plachtařských závodech pořádaných AeČSFR a později AeČR působil jako předseda nebo člen jury, hlavní rozhodčí či hlavní výpočtář. V r. 1997 obdržel od Mezinárodní letecké federace FAI prestižní vyznamenání za zásluhy o letectví „Diplom Paula Tissandiera“.
Za Milošův mistrovský kousek na tomto poli lze považovat jeho postup v kauze, v níž FAI odmítla uznat a homologovat dva světové rekordy české plachtařky, kterých dosáhla v Austrálii v r. 1999. Miloš provedl analýzu jejího výkonu, našel nesrovnalosti, a napsal dopis generálnímu tajemníkovi FAI, v němž na základě vlastních dodatečných měření a výpočtů podle fyzikálních zákonů optiky vědecky detailně a naprosto brilantně vyvrátil důvod zamítavého stanoviska FAI. Jedině díky tomuto dopisu FAI přehodnotila své rozhodnutí a zpětně oba výkony za světové rekordy uznala. V důsledku jeho připomínek byla změněna pravidla pro fotokontrolu otočných bodů.
Z všeho dosud uvedeného není tedy překvapením, že Miloš byl a stále je pro své vlastnosti, pro mimořádné vědomosti nejen odborné, ale i všeobecné např. z umění výtvarného či hudebního, pro svou nápaditost, upřímnost a skromnost, pro kamarádství i smysl pro humor a fair play, pro své lidství všemi uznáván a ctěn jako jakýsi letecký “Guth-Jarkovský"...
Kromě života osobního, profesního a leteckého prožívá Miloš v posledních letech ještě život další – „fraktální“. V jedné korespondenci v r. 2014 napsal: „Tak zde sedím a vymýšlím samé blbosti, jako jsou fraktály – matematické hříčky v komplexní rovině. Ještě Ti posílám jeden fraktální film, ve kterém se počítá konvergence posloupnosti funkce coshyp(x+i.y) pro každý pixel obrazovky PC a po dosažení jistého kritéria konvergence se přiřadí jistá barva odpovídající tomuto pořadí konvergence. Pochopitelně co jeden záběr filmu, to jeden fraktální obraz, přičemž parametry pro konvergenci pro obraz od obrazu mění vstupní parametry této funkce. Zdraví M.“ Pro laika záhada, pro Miloše jasné…
A tak Miloš - matematik, snad z dlouhé chvíle (?), napsal počítačový program, kterým na obrazovce jeho PC, cílenou změnou parametrů pro laika nepochopitelných rovnic, vznikají pozoruhodné a nezaměnitelné originální obrazy - fraktály.
U příležitosti jeho 90. narozenin jsme plánovali uspořádat výstavu Milošových fraktálních obrazů v galerii. Měla pro něj být překvapením. Bohužel koronavirová epidemie naše plány zhatila, ale jako náhrada vznikla tato virtuální výstava. Doufáme, že se dárek k narozeninám bude Milošovi i Vám, návštěvníkům virtuální galerie, líbit.
Autor textu: Pavel Matoušek
Za pomoc s přípravou výstavy všem zúčastněným děkuje dcera Hana
S použitím textů případně upravených a doplněných z jiných zdrojů:
Bibliografie města Poličky a Poličska (2014)
Věda pod Rokoskou. Dějiny Ústavu struktury a mechaniky hornin AV a jeho předchůdců, str. 135 (2018)
Geodetický a kartografický obzor 45/87, č.1 (1999)
B. Rosička: Ing Miloš Vencovský, DrSc 85 let. Aerohobby č.4, str.40 (2015)
K. Douda: Plachtař. Aeroweb 13/9 (2006)
J. Dodal: Letectví a kosmonautika, příloha Bulletin AeČR č. 14 (2010) a další doložitelné informace
Miloš Vencovský, jeho rodina, přátelé a kamarádi letci: osobní sdělení a vzpomínky
Bibliografie města Poličky a Poličska (2014)
Věda pod Rokoskou. Dějiny Ústavu struktury a mechaniky hornin AV a jeho předchůdců, str. 135 (2018)
Geodetický a kartografický obzor 45/87, č.1 (1999)
B. Rosička: Ing Miloš Vencovský, DrSc 85 let. Aerohobby č.4, str.40 (2015)
K. Douda: Plachtař. Aeroweb 13/9 (2006)
J. Dodal: Letectví a kosmonautika, příloha Bulletin AeČR č. 14 (2010) a další doložitelné informace
Miloš Vencovský, jeho rodina, přátelé a kamarádi letci: osobní sdělení a vzpomínky
|
ZŮSTAŇTE V KONTAKTU / STAY IN TOUCH, MILOŠ
|
|
MOBILE EMAIL
0042 (0) 604 358 951 mvenc@volny.cz
0042 (0) 604 358 951 mvenc@volny.cz
|
S milou vzpomínkou na Bačína. In loving memory of Bačín. |
|